Publikace si klade za cíl představit jedinečný charakter medicíny jakožto disciplíny rozkročené jak ve sféře přírodních, tak humanitních věd a pohybující se sice na bázi všeobecně platných zákonů, zároveň však ustavičně konfrontované se singularitou v podobě jedinečné a neopakovatelné osobnosti každého pacienta, ale přirozeně také lékaře. Téma je nasvíceno různými aspekty, které představují vztah mezi zdravím a nemocí, mezi pacientem a lékařem, mezi medicínou a ostatními vědami, mezi teorií a terapií, mezi individuálním terapeutickým přístupem založeným na osobní zkušenosti, empatii a intuici a "nezaujatým" či "objektivním" přístupem lékařské vědy. Jednotlivé studie, jejichž autory jsou renomovaní badatelé a lékaři stejně jako začínající vědci, objímají široký časový záběr od Hippokrata po současnost a nabízejí pohled filosofie i historie lékařství, antropologie a epistemologie, a také mimořádně zajímavé reflexe ze sféry současné lékařské praxe (psychiatrie, geriatrie, systémové medicíny); tato reflexe se mnohdy dotýká samotných základů fungování současného biomedicínského komplexu.