Anthony de Mello dokázal napsat knihu o Kristu, kde o Kristu vůbec nemluví. Vlastně jen jednou, úplně na konci. Možná jsme zapomněli pod nánosem slov, dogmat a náboženských představ, že Kristus je skutečnost. Možná jsme vytlačili Boha do říše představ. A pak někdo přijde a řekne prostě: „Stačí, když budete pozorní a bdělí. Neboť v tomto stavu vaše oči uvidí Spasitele. Nic jiného, absolutně nic jiného.“ Snaží se naučit nás otevřít oči a vidět to, co je, protože pak najdeme všechno ostatní. Zároveň však vůbec nemůže říct, co je, protože je to něco nevýslovného. Z toho plyne rozporuplnost jeho knížky. Někdo si tam dosadí svou prázdnotu a řekne: Nic v ní není. Někdo v ní uvidí Skutečnost a řekne: Je v ní všechno. Je to knížka ukazovací, která nemůže nic říct, nic dát, dokud si sami nevezmeme a sami neztratíme. Jen volá: Podívej, tady...

Krehulinka: To je možné pouze dezinterpretací obsahu knihy, šířite tady bludy.