Nevím, jak přesně hodnotit tuto knihu. Možná kdyby měla o pár stránek méně, tak by jí to jen prospělo (samozřejmě bez vynechání popisu krajiny). Nevlastní sestry byly zajímavé, ale osobně se mi nejvíce zamlouvala nejstarší Tess. Musím přiznat, že u několika jejích výstupů a dialogů jsem se upřímně zasmála. Ohledně pachatele jsem si nebyla jistá (a to zda je to on, na kterého to ukazovalo). Potom jsem jej uhodla a dokonce jsem i mimo "šílenství" trefila také motiv. Musím přiznat, že mě i mrzelo, že jsem se trefila.