„Jen co ta pohroma udeřila, začaly jste si syslit všechny šampóny. Byl jsem v supermarketu kde ženský nechaly celý řady konzerv netknutý, ale kompletně vybílily oddělení „péče o vlasy“. Zvláštní vydání sice tak trochu zavání novinovým článkem, který v tomto příběhu vydá jeden bulvární plátek, ale název tohoto svazku má dvojsmysl. Jedná se tu totiž o spousty flashbacků, vraceček do minulosti. A všechny ty návraty nám vlastně základní děj nějak moc dál neposouvají. Vlastně, loď na které se Yorick plaví, přistála v Sydney a zůstane tam všech šest sešitů. Tedy „zůstala“ v uvozovkách. Jak jsem řekl, dost se tu opět zaobíráme minulostí. Ale zase se tu dozvíme dost důležitých věcí, a některé jsou docela zásadní..... Malá ochutnávka: Jak to, že kluci mají knoflíky ne jedný straně a holky je mají na tý druhý? „No, dámy mívaly na oblíkání služebnictvo, takže když byly knoflíky nalevo, šlo to služce, která byla pravák, snadněji. Kdežto páni tenkrát nosili kordy, tak že levá strana kabátu musela jít přes pravou, aby se jim, když tasili, zbraň o nic nezachytila“. Kresba opět neurazí a i když se tu střídají tři tvůrci, jejich styl není tak moc rozdílný, že by to kazilo celkový pohled. Jenže nic významného nikdo z nich nenakreslí. Malba je nevýrazná, jednorázová a ničím nevyniká. Je to prostě styl na který si zvyknete a moc vás nevyvede z míry, pokud se někde změní barva nebo se víc zaplní nějaké to komiksové okno. Jak jsem však už někde psal, tento příběh ani není tak o kresbě, jako spíše o obsahu a dobrodružství....... Citát: Na každým vyhynutí je něco dobrýho, co?

Být poslední chlap na světě je makačka. Hledáte svojí holku, bojujete proti šíleným ženským, hráblým ženským, nadrženým ženským, jste brán jako možná zachrána na zachování lidstva, kdyby se o vás ostatní dozvěděli. A do toho přijde reportérka, která si vyfotí vaše nádobíčko v ne příliš lichotivém rozpoložení, že v seznamce by to dojem neudělalo. ("Ani...ani jsem neměl čas si ho protáhnout. Měl jsem ho zcela neobvykle schlíplýho...") Takže nezačne hledání jenom Beth, protože jsme konečně v Austrálii, ale zároveň i paní reportérky, co sice není pornografka, ale to s tou šlupkou a vyfocením vercajku, o ní platí. Zbytek děje je dovysvětlují a dovyplňující. Beth 2 asi bude mít ještě nějaké eso v rukávu a taky 355, kterou mám stále raději. Jo a málem bych zapomněla, konečně se dostaneme do cílové destinace. Konnichiwa, bitches! Jenom něco mi chybělo. LSD laděný sny o Beth 1. Tak snad příště...