No. - Arwixel. Pořád moje nejoblíbenější postava. Míša ho nešetřila, chudáka :D Občas mě ale dost štval. Byl takový strašně uzavřený, a Ellnesa má pravdu, je citlivý asi jako pařez :D Jo, mimochodem, dost mě naštvalo, že jsme se věk tří hlavních postav dozvěděli až teď. Nebo jsem to přehlídla? To je jedno, jen že jsem si myslela, že je Awrixelovi víc než 60 :D A proč si proboha připustil tu nejjasnější věc pod sluncem až ve třech čtvrtinách!? A proč to Neilin neřekl!?-_- - Neilin... Na osmnáctku mi přišla strašně naivní a tupá :D Celkem mě překvapilo, že se chovala asi stejně jako já, a já jsem o dost mladší. Ale to se dalo překousnout. Nejspíš nikdy nebude mojí oblíbenou hrdinkou, ale přežít se dala v pohodě. Mám ji o celkem ráda, ale Awrixelovi se nikdo nevyrovná :D A proč to Arwixelovi neřekne, nebo nenaznačí? -______- :D - R'Tiles: No. Ze začáku jsem ho neměla ráda. Proč? Neměl rád Arwixela :D Jinak, vyprávěl celkem dobré historky :D a nechápu, že SPOILER! je Ellnesa tak tupá a nevidí, že po ní pokukuje :D KONEC SPOLIERU! :D - Ellnesa: Celkem v pohodě, ačkoli mě trošku naštval úplně zbytečný prvek a to její vztah k mému oblíbenci :D - Edrian: Celkem v poho, akorát... nebyl ten útok moc neuvážený? - Leonis: Kráva. - Isgraël: Kráv. Nejen kráv, ale dokonce zlý a šílený kráv, a to je horší. K Terien, Sorganovi a Leje se moc vyjadřovat nebudu, páč se tam moc nevyskytovali. A co samotné dílo? * Co se mi nelíbilo? - Nesnáším jméno Wyll. Hrozně mě to ýčko ruší. Nehledě na to, že tvrdá ýčka jsou trapná :D - Na můj vkus šlo získávání křišťálů až moc snadno. - Vidím tu čím dál víc prvků z Jednorožců. - Poněvadž mám strašně ráda (jak už jsem zmiňovala asi osmkrát) Arwixela, což je mimochodem dost divné jméno, tak mi strašně vadilo, že je tam třeba něco napínavého, skončí kapitola ,kde se vyskytuje on, Neilin a jejich partička (, jejichž názvy mě přiváděly k smíchu (např. Projev citu -____- :D)), otočím celá natěšená stránku a ono se bojuje u Smaragdittu -___- Aspoň ta bitva nebyla přes půl knihy jako ve Zrádných horách Dragor. - Což mě přivádí k dalšímu: První bitva. Ta mi přišla odfláknutá. - Ten konec -,- *Co se mi líbilo? - Zdá se mi to, nebo Míša změnila styl psaní? Asi jsem si zvykla :) - Napínavost. Nemohla jsem se dočkat chvíle, kdy jsem po té knize konečně mohla šáhnout :D - Četlo se to hezky. Nemůžu se dočkat zítřka, kdy půjdu do knihovny :D

Rychle jsem se do knihy začetla a jen těžko se odkládala. Byla hodně dobrá, ale čekala jsem jaksi podobný "boom" jako u prvního dílu. Přesto tomu až tak tolika na kráse neubralo. Začátek měl kapičku delší rozjezd, ale pak se to napravilo a byla akce za akcí. Nejvíc mě bavilo číst o Neilin a Awrixeovi. Jak jinak! ;) Hodně jsem si oblíbila jejich nové přátelé, kteří se vydali na společnou cestu za Křišťály - R´Tilese a Ellnesu. Co mě mrzelo, že nebyl žádný výrazný prostor věnovaný Sorganovi. Toho chlápka jsem si prostě oblíbila. :D A škoda, že neměl společnou chvilku i s Terien. Užívala jsem si to jejich "kočkování" v prvním díle. Doufám, že se dočkám v dalším pokračování. ;) Jeden kaz, který mě iritoval byly kapitoly s králem Edrianem. Vůbec, ale vůbec mě nebavily. Překousla jsem někdy šílené popisy přírody, měst a okolí, kterými autorka věčně prokládá děj, ale král Edrian na mě byl moc. :( Nuda - i když přesto akce. Co mi je po něm? :D Nic pro mě. Měla jsem chuť vždy přeskočit několik stránek, ale pak jsem si řekla, že by to nebylo ono. I když - o nic bych nepřišla. O hvězdičku míň než minule, ale i tak doporučiji. Těším se, až se zakousnu do další knihy. :)) Zdá se, že autorka opravdu umí psát! :)