„Naši krutost si mnohdy omlouváme frází: „Vždyť jsou to jenom zvířata“, ale to bychom si také mohli dosadit třeba skupinu lidí, třeba „jenom židé“. Náš postoj, zvláště nás Evropanů, je panský, máme tendenci domnívat se, že jsme nadřazení (ostatním živočichům, nebo třeba mimoevropským národům).“ Erazim Kohák (Zelená svatozář) Když jsem začala číst knížku Marca Bekoffa vzpomněla jsem si na Erazima Koháka, proto jsem na začátku použila ne slova Marca Bekoffa, ale právě pana Koháka. I Marc Bekoff říká, „nelze si myslet, že naše vnímání světa je jediné správné“. A taky, „nelze si myslet, že zvíře je šťastné, protože chceme, aby šťastné bylo.“ Souhlasím s komentářem níže, tuhle knížku bych doporučila každému, je odborná, ale zárove%n dobře čitelná a srozumnitelná pro každého čtenáře, důležité je jen jediné ... přistupovat k čtení s otevřenou myslí :-). Bekoff je etolog, celý život studuje zvířata a jejich projevy chování, je to tedy člověk na správném místě, je to ta nejpovolanější osoba, která může apelovat, na nás na všechny, abychom si uvědomili svou odpovědnost (když už bychom se tedy chtěli my lidé nějakým způsobem vyřadit ze světa zvířat na nějaký piedestal, je to pak na nás, abychom zároveň přijali odpovědnost, náležející takovému stavu věcí), podívejme se tedy na svět kolem sebe trochu jinak! Jak říká pan Bekoff: „musíme brát ohled na zvířecí pohled na svět a snažit se ho zkoumat.“ Naprosto s panem Bekoffem souhlasím, měli bychom se pokusit dívat z jejich (zvířecí) perspektivy a nepoužívat pouze naše hledisko. Ne že by to naše nebylo důležité, ovšem měli bychom ho chápat jen jako určitý způsob jak pochopit zvířecí chování, myšlení a taky cítění (dnes už celkem běžně přijímaný postoj i ve vědecké prostředí, který připouští využívání stejného pojmosloví, jak pro zvířata, tak pro lidi). „Biocentrický antropomorfismus je metoda vžít se do zvířecího pohledu na svět s využitím informací o světě, v němž příslušníci daného druhu žijí. A to znamená mj., že zvířecí pohled na svět nebudeme zlehčovat.“ Ony totiž ty rozdíly mezi námi a zvířaty možná nejsou tak radikální, jak by se mohlo na první pohled zdát a jak je ještě stále dost často prezentováno. Díky takovým knížkám, jako tahle si pak možná uvědomíme naši podobnost s dalšími živými tvory, třeba nám to pomůže abychom na ně pohlíželi jinak ... než jako na „chodící, doposud nezpracované jídlo“. Protože dnes už víme, a Marc Bekoff právě o tom píše, že u spousty druhů zvířat je zřejmé, že jsou si vědoma sebe sama, poznávají se v zrcadle, což mj. znamená určitý stupeň sebevnímání, uvědomění si sebe sama. Dnes už nemůžeme zvířatům tyto schopnosti nepřiznat a říci, že žádné vědomí nemají nebo, že bolest necítí, jejich utrpení není o nic méně důležité než utrpení člověka, protože „žádný živý tvor si nepřeje zažívat bolest“. Ani inteligence, jako jeden z nejdůležitějších znaků, podle kterých jsme se zvykli se ze zvířecí říše oddělovat), už nezůstává jen naší doménou, v posledních letech došlo k zajímavým objevům, právě na poli kognitivní etologie. Při zkoumání zvířecí inteligence se objevilo mnoho různých důkazů, v různých kontextech, ze kterých je zřejmé, nebo které vypovídají o míře „chytrosti“, nebo jinak řečeno, o schopnosti pružně reagovat v nových a neočekávaných situacích, a taky o schopnosti plánovat dopředu. U některých druhů (asi nejznámější příklady jsou šimpanzi) bylo pozorováno, že v určité nečekané situaci dokáží řešit problémy a "hledět" do budoucna. O zvířeti se říká, že je chytré, pokud dokáže: „počítat objekty, vytvářet si pojmy a v jejich rámci rozeznávat odlišnosti a podobnosti, unikat inteligentním predátorům, lokalizovat ukrytou potravu, vyrábět a užívat nástroje, klamat druhá zvířata, a využívat složité formy komunikace.“ A dnes už víme, že jsou druhy zvířat, která tohle vše dokáží! Mohla bych toho napsat ještě spoustu, ale víte co, lepší bude, když si to přečtete od pana Bekoffa, je to opravdu zajímavé čtení, které lze doporučit každému, koho zajímá svět kolem nás, resp. kdo přistupuje k světu kolem nás s otevřeno myslí a ochotnou přijmout jiný způsob uvažování o něm :-). To o co se Marc Bekoff knížkami jako je tato snaží především, je prokázat, že zvířata si z naší strany zaslouží lepší zacházení a více úcty. Děkuji za každou takovou publikaci.

Kniha známeho aktivistu (Marc Bekoff), ktorá je veľmi dôležitá najmä pre ľudí začínajúcich v oblasti práv/ochrany zvierat. Hovorí o všetkých aspektoch starostlivosti o zvieratá, o druhovej nadradenosti (druhizmu / speciesizmu), o našom využívaní zvierat, o správaní sa zvierat, proste celkovo približuje životy zvierat, ktoré nie sú ani o trošku menej zaujímavé a jedinečné ako životy ľudí. Kniha nie je písaná priveľmi vedecky, je písaná jasno a zrozumiteľne, aby jej rozumel aj človek, ktorý sa nepohybuje v tejto oblasti, je vhodná a dôležitá pre každého.