Toto drama se odehrává během 12 let v době Třicetileté války (1624 – 1636). Hra není členěna na dějství, ale má 12 scén, které uvádí krátký heslovitý nástin děje té, které scény. Hlavní postavou je ANNA FIERLINGOVÁ zvaná MATKA KURÁŽ. Táhne se svým vozem spolu se svými syny (EILIF – starší syn, ŠVEJCAR – mladší syn) a dcerou (KATRIN – je němá) válečnými bojišti se švédským vojskem, je svědkyní bitev v Polsku a Bavorsku. V této válce vede svůj vlastní boj – boj za „hospodářské přežití“ své a svých potomků. Nechápe, že válka je jejím nepřítelem. Je přesvědčena, že válka ji živí. Matka Kuráž je příkladem epického divadla. Epické divadlo podle Brechta je protikladem divadla psychologického, divadla iluzivního, protikladem divadla čechovského či aristoteleského typu. Jedním z hlavních principů je efekt zcizovací. K tomu slouží použití cedulí, nápisů, které upřesňují dějiště jednotlivých scén, objevuje se vyprávění, používá se juxtapozice, komentář, scénické prvky mají charakter jednoduchého divadelního znaku, využívá se songů, které interpretují děj hry, podtrhují témata a sdělují divákovi postoje autora hry. Z této hry jsem měl docela obavy, poněvadž jsem si říkal, že je to historická hra, a navíc se odehrává během třicetileté války. Celkově se však četla hra dobře. Líbily se mi písně, které se vyskytovaly v této hře. O autorovi a jeho díle jsem se dozvěděl nové informace.

Vždycky, když tuto knížku čtu, přímo se mi nabízí srovnání s Čapkovou Matkou. Zajímavé, jak jsou obě knihy rozdílné, a přesto zároveň vlastně tolik podobné. Zajímavé, jak lze říct totéž naprosto odlišnými způsoby...