První polovina knihy, ve které se autor zabývá popisem míst jemu blízkých, mě až natolik nezaujala. Některé eseje z této části na mě působily poněkud chaoticky, pán Cílek byl místy až příliš rozvláčný a místy odbíhal od tématu (viz esej o Olomouci). Zato druhá polovina knihy se mi líbila o mnoho více. Bylo hned patrné, že autor je tady "doma". Problematika klimatu, jeho vývoje, změn a predikce do budoucna jsou jednou z jeho domén. Oceňuji nejenom jeho odbornost, zaujetí pro věc, ale i zajímavé postřehy a nápady, jak se s hrozícím globálním zhoršováním klimatu vyrovnat. Přestože ne všechny jeho návrhy řešení mi připadají reálné, podněcují alespoň k zamyšlení. Hodně se mi líbily krátké eseje psané pro týdeník Respekt, ve kterých se autor velice trefně vyjádřuje k některým tématům, např. vzdělávání, školský systém, televize, reklama a další.

Útěcha míst !!! "Pozoruji svět a snažím se smířit s jeho proměnami pomocí věcí, které jsou stálé a přinášejí útěchu. Je to dědictví dlouhé minulosti, krása míst, proměnlivá pravda oblaků, trvanlivost skal, barvy přírody, gotický oblouk, hudební paměť i jazyk barokních učenců a kralických překladatelů. A jsou to také knihy. Myslím, že v příštích letech o hodně přijdeme, ale také nám toho mnoho krásného zůstane. Soustřeďuji se na to, co zůstává, a snažím se nelitovat toho, co odchází."