Zpočátku jsem byl z knihy krapet zmatený, ono já jsem vůbec zmatený, když se někde hopsá časem a všechna ta kontinua a další věci... no každopádně jsem četl dál a dál a jsem tomu rád, protože Kilgore Trout je opravdu skvělý autor a ano, mám ho rád. A jistě si od něj zase něco přečtu. Pokud odhlédneme od prvotních problémů potom i přesto, že se děj bude jevit poněkud zmatený, platí že autorovy životní postoje, myšlenky i smyšlenky, pravdy i nepravdy stojí za přečtení i kdyby kolem nich bylo jen vesmírné vakuum. Knihu můžu doporučit.

Jste relativně slavný spisovatel, je vám 74 a usoudíte, že už nestihnete stejně napsat všechny povídky a romány, které máte v hlavě. Navíc máte pocit, že beztak už by o ně nikdo nestál. Co uděláte? Vonnegut použil své literární alter ego Kilgora Trouta, přidal historky ze svého života a svým nenapodobitelným stylem z toho všeho vytvořil koláž plnou absurdity, humoru a lidství, při jejímž čtení přecházíte plynule ze smíchu do smutku a zase zpátky. "Jestli tohle není hezký, tak už vážně nevím."