Bez soucitu, bez morálky, bez pudu sebezáchovy. Proti všem. Docela se divím malému hodnocení. Není sice zas tak malé, ale 75% (11.září 2017) je málo. Při tom Ondřej Nečas vymyslel velmi dobrý příběh. Takového biologického Terminátora který místo střelných zbraní používá vše ze svého okolí. V tomto případě vše, co najde na stavbě nebo v domácnosti – a že je toho dost. Jen škoda, že svůj výtvor nenechal pořádně vyřádit. Takový Vincenc si to třeba i přál – cituji – je to naše dítě, tak ho nechte. Bude sranda.... Všechny základní postavy (Felix, Vincenc, Walter a Klaudie) mají opět celkem vyrovnaný podíl na ději. Každá kapitola obsahuje paralelní příběh, který se ke konci spojí. Nic složitého, dobře se to čte a má to napětí, humor, krev, smrt i sliz. Malá ochutnávka: Trojka tam jde ztuha, postěžoval si Vincenc. Zkus používat spojku, poznamenal Walter. Ta je pro žabaře. Hele, je to stejně dobrý, že na tom makáme spolu. V a W. Jako Voskovec a Werich. Jo, nebo Volkswagen, odsekl Walter – Jedeš po chodníku! Pár odkazů na České legendy (V a W.), nějaké to varování (používaní mobilů dokáže oblbnout), krásní mořští tvorové (craspedacusta sowerbyi) a spousty domácích mazlíčků (Mikrovlnka, vysavač, let lampa a další) CITÁT - Az budes mezi zivymi, ozvi se. Ze slizu mořského tvora jsem vyškrábnul devět citátů a vlepil je panu Nečasovi do profilu.

Dva dny s Jiřím Pavlovským, to byla pařba bez zastávky; narvaná hláškami, odpadla jsem po ní s rozbolavělými čelistními klouby i břišními svaly a pár dní se vzpamatovávala (vše psáno s povděkem!). Jeden den s Ondřejem S. Nečasem mě vrátil do normálního běhu věcí, do světa s obvyklou (a občas i zvýšenou) dávkou smíchu, napětí i logiky - a já to přivítala, bavila se, možná se i víc soustředila na příběh, tentokrát detektivkovější, čili jako pro mě dělaný. Bylo to bezvadné.