Na příběhu je znát, že původně šlo o povídku, která byla přepsána na román. Ne, že by se Veronika Pekárková rovnou vrhla na space operu, spíš se drží při zemi pomocí žánru young adult, okořeněném nezbytnou dávkou ekologické uvědomělosti. Spisovatelka nemá věkem k hrdince daleko, takže hezky vystihuje způsob chování a uvažování. Stejně šlapou i slovní přestřelky, ironie v hlase a odhodlanost mladých svými činy něčeho dosáhnout. Naneštěstí je tu ale také spousta věcí, jež nefungují. Když opomeneme nedostatečnou propracovanost vize budoucnosti, kde se upřednostňuje řešení některých problémů na úkor jiných, je to především koncepce zápletky, která pokulhává. Jádro dějové osy se sice určí záhy, ale jako by nebylo příliš podstatné, protože většinu příběhu zabírá seznamování protagonistky se stejně starými kamarády. Teprve v samotném závěru přicházejí klíčové zvraty. Jenže co v povídce zazní jako výtečná tečka, v románu působí řemeslně unáhleně, protože spousta důležitého nestihne být vyřčeno.

Planeta země je na svém úplném konci. Lidé, ti kteří jí měli opatrovat a hýčkat, ji absolutně a nenávratně zničily. Několik generací už neví, jak vypadá sníh nebo co je maso. Hlavní hrdinka příběhu mlada Eddie žije v době, kdy je uzavřena klimatizovaná místnost, nejlepší kamarád a sprcha je časově omezena, což je fakt o nervy. Jediná naděje pro lidstvo je kolonizace Marsu, ale tady bohužel dochází ke střetu. Jelikož do vesmíru může omezený počet lidí. Eddi má to štěstí, že její matka je pilotkou na jedné z lodí, a to ji umožní cestovat na Mars. Bohužel valná většina lidi to štěstí nemá a člověk je tvor pomstychtivý a krutý. Nikdy nevěř že nová šance na nový začátek je to nejlepší. Nikdy nevíš, kdo ti tvou novou šanci ¨zabije¨. Kniha je autorčina prvotina, musím před ní smeknout klobouk, před její slovní zásobou a celkovým složením vět. Text se čte naprosto plynule, nikde sem neměl pocit, že je tu něco zbytečně nebo navíc. Autorka někdy používá velmi specifické výrazy a slova, a to se mi líbí. Zajímavostí je občas použitá přímá řeč hlavní hrdinky k čtenářovi. Většinou mi to vadí ale v tomto případě to k hlavní postavě sedí. Celkově je to velký svéráz a její charakter je propracovaný. Začátek knihy je pomalejší ale ukazuje nám svět a seznamuje nás nejen ze situací na něm ale i s Eddie, hlavní hrdinkou. Prostředek knihy nám naservíruje vesmírnou odyseu a vrchol lidských technických možností v podobě obří soběstačné vesmírné lodi. Jediná moje výtka je konec knihy, příběhově a zvratově je to na jedničku s hvězdičkou. Bohužel se to za mě odehraje všechno moc rychle a nad schopností a možností hlavních postav, hlavně psychických. Jako celek je kniha úchvatná a vřele doporučuji. Sám si určitě chci přečíst, někdy v budoucnu něco dalšího od téhle velmi nadané autorky.