Nejraději mám ty knihy, které mě donutí svým krásným vyprávěním nastudovat si nějakou historickou událost, nějaký filozofický postoj, či třeba jenom mytologii, která je uzavřena v dalších knihách autora. V tomto případě se jedná o první variantu.
Hugovo vyprávění v této knize je podle mě tak poutavé a fascinující, že mě donutilo studovat. Ještě nyní, několik měsíců po přečtení, ve mně některé části...
Nejraději mám ty knihy, které mě donutí svým krásným vyprávěním nastudovat si nějakou historickou událost, nějaký filozofický postoj, či třeba jenom mytologii, která...
Nejraději mám ty knihy, které mě donutí svým krásným vyprávěním nastudovat si nějakou historickou událost, nějaký filozofický postoj, či třeba jenom mytologii, která je uzavřena v dalších knihách autora. V tomto případě se jedná o první variantu.
Hugovo vyprávění v této knize je podle mě tak poutavé a fascinující, že mě donutilo studovat. Ještě nyní, několik měsíců po přečtení, ve mně některé části této knihy doznívají a já se nemohu zbavit pocitu, že tato knihy je prostě dokonalá.
Konkrétně na mě silně doléhá rozhovor Marata, Robespierra a Dantona, který velice dobře vystihl jejich charaktery, tak jak vyplývají z jejich historických činů. Autorovi se podařilo nádherně začlenit vlastní příběh do politické spletitosti Velké francouzské revoluce a za to musím vyjádřit veliký obdiv. Je zde několik pohledů na dějinné události a to je skvělé.
Dalším momentem je jeden z proslovů markýze Lantenaca, který se dosti neobdivně vyjadřuje k Volatirovi a dalším, což opět poskytuje mnoho materiálu k zamyšlení.
Co považuji za velikou výhodu této knihy, je její krátkost. Ne, že by Hugo úplně odpustil dlouhé popisy, to ne, ale je jich zde celkem málo a kniha krásně utíká.
A asi poslední co bych chtěl říci, je to, že souhlasím s lidmi, kteří obdivují popis zápasu s utrženým dělem na lodi. Tato část knihy je naprosto geniálně napsaná. (Celá kniha je geniálně napsaná, ale tato část se ještě maličko vyvyšuje.)
Číst více
Číst více