Hodnotit Kodex apokalypsy není snadné. Pokud bych ho měla brát čistě jako román, vysloužil by si maximálně tři hvězdy. Chvílemi možná i jen dvě. Takřka od první strany je totiž znát, že text není prací vypsaného profesionála, který si sebevědomě buduje vlastní svět. Což není nic překvapivého vzhledem k tomu, že jde o společnou práci malíře, umělce a autora, o jehož kariéře se mi nepodařilo nic zjistit. Časté dělení na odstavce, přítomný čas, jednoduché věty, zbytečně moc nahodilostí, nevyřešeného, nebo příliš vyumělkovaného, to vše co vás hned na začátku praští do očí, vás bude doprovázet až do posledního slova. Pokud vás však stejně jako mě přitáhlo jméno Luis Royo, nemuselo by být zklamání velké a hodnocení tak nízké. Náhle se totiž spousta těch krátkých, stručně a bryskně psaných odstavců, v nichž převažuje věcný popis nad poetikou či vysvětlením, změní v obrazy popsané slovy. Znáte-li obrazy Luise Roya, jeho styl, hru se světlem, jeho prolínaní se fyzické krásy s hnilobou okolí, podtóny erotiky a důraz na heroičnost, nebudete mít nejmenší problém si je při čtení představit. Jeden za druhým, po celých desítkách, stovkách. Spíše než jako román knihu tedy hodnotím jako soubor obrazů, které musíte dekódovat.