Sergej Michajlovič Solovjov byl synovcem Vladimíra Solovjova, nejvýznamnějšího „ruského klasika“, jehož spisy jsou vydávány v cizích jazycích a vliv jeho myšlení dalekosáhlý. V češtině o něm sice existuje několik životopisných zastavení, ale představení tohoto zdrojového textu vyplňuje podstatně to, co se jinde nedozvíme – jde o „první pramen“ důležitých informací. Autor se kromě systematické práce ve shromažďování materiálů soustředil na mnohem obtížnější rovinu: na vyhodnocování, odpovídající tradovanému slovu, jak ho zachytil v rodinném kruhu či od těch, kdo přišli se Solovjovem do styku. I samotný osud autorovy publikace je dramatický: směl vyjít až mnohem později díky ruským emigrantům v Bruselu.