Kniha o lásce a úctě k horám, přírodě, vlastním silám, vůli, riziku a někdy velmi tenké hranici, která dělí úspěšný návrat domů od fatálních konců. Přeji autorovi, ať vždy dojde k správnému rozhodnutí a těším se na další knihu.

Nevím čím to je, ale tento druh knih přečtu vždycky doslova jedním dechem. Se svými "horolezeckými" zkušenostmi z Araratu(5100m) a Damávadu(5600m) si připadám jako kopcolezecké batole, ale to mi vůbec nevadí. Zažil jsem situaci, kdy lidé kvůli výškové nemoci nemohli chodit nebo když to někdo zabalí třeba 150 m pod vrcholem, protože ho semele psychika. Zkrátka i přes to málo si některé situace dovedu živě představit a je mi tento druh knih velmi blízký. Já osobně nikdy na žádnou osmitisícovku nepolezu, protože je to nad mé psychické i fyzické schopnosti, ale o to raději si o tom sem tam přečtu nějakou knihu od borců, kteří toto riziko podstoupili a měli to štěstí, že se vrátili. Z knihy je totiž patrné, že často je to spíše otázka štěstí a že ne při každém toto štěstí vždy stojí. Přeji autorovi další úspěšné výstupy a doufám, že s námi opět podělí o své zážitky.