Druhý díl Thrawnovy trilogie už pomalu dostává své pověsti. Pochopitelně to není literatura na nejvyšší možné úrovni, ale v rámci žánru sci-fi a Star Wars knížek je to skvělý titul. Všechny linky měly něco do sebe, ale Mara a její přebíhání ze strany na stranu mi krapet vadilo. Lukovo přikyvování Joruusovi mi k němu také úplně nesedělo, ale na druhou stranu si zachoval alespoň svojí vizi toho, že je v každém světlo. Nekonzistentnost s prequely je opět na místě, jelikož kniha vznikla před nimi... ale s tím se už nedá nic dělat.