Procitnutí do spiknutí není špatná kniha. Čtenářsky je ale velmi těžko uchopitelná – slibuje totiž něco úplně jiného, než nakonec dostanete. Pokud jste se na základně anotace těšili (stejně jako já) na variaci na Jasona Bournea, tentokrát ovšem ve fantasy stylu, budete zklamaní. Místo toho dostanete naději na záchranu světa, abyste po dalších pár stránkách zjistili, že záchrana světa se zatím odkládá a místo toho přichází na řadu prozkoumávání místního světa elitních zabijáků a vyzvědačů. Řada motivů je navíc navíc, knize by slušelo ještě jednou projít a proškrtat, případně (vzhledem k rozsahu) dovysvětlit :-) Jako celek má svět Naefaru – tedy svět, v němž se Procitnutí do spiknutí odehrává – rozhodně potenciál. Je zábavný, originální a do budoucna vzbuzuje velké naděje. Pokud se autorovi v budoucnu podaří zbavit děj prvků, které s ním vůbec nesouvisí, a vyhne se nelogickým zvratům v ději, může jeho svět Naefaru získat velmi dobrý zvuk.