Pro mě, která už přečetla zhruba 10 Vieweghových knih, jde o jeho nejlepší dílo. Všeprostupující ironie a perfektní zobrazení maloměšťáctví, v centru postava zdánlivě nepochopitelné ženy, o které se ale v podstatě nic nedozvíme (tento motiv využil autor ještě minimálně ve Výchově dívek v Čechách, přestože tam je postava mladé ženy mnohem více rozpracovaná) a splétání jednotlivých dějových linek tvoří opravdu skvělé čtení.

Stejně jako byl kdysi Viewegh v módě, dneska je v módě jím a jeho knihami pohrdat. Jistě, z řady důvodů se to tak trochu nabízí, je to kontroverzní spisovatel, ale upřímně, jeho knížky nejsou špatné a najdou se mezi nimi i vysloveně výborné. Spíš ty ranější, podle mého názoru. Tohle má být jeho knižní prvotina a podle mě patří k těm vůbec nejlepším. Kdo ji kritizuje za slabý příběh, ten ji myslím naprosto nepochopil a nic si z ní nevzal. Je to především lyrická kniha o mládí a o životě na malém městě.