To je tak, když napíšete knihu, ve které použijete všechny skvělé nápady a pak litujete, že jste je nevytěžili jinak, více, lépe, šířeji. Jedním z řešení je jednotlivé nápady (radikální, nepředvídaný únik ze stávajícího života, který je podle většinové společnosti naprosto v pořádku a tím pádem je vaše chování zcela nepochopitelné, lásku ke kolu, přátelství  s něčím malým živým - dítětem, losem, atp., volvo, cestování za poznáním, mentální výplach televizí, životní krizi a panickou úzkost ze života...) vzít, načechrat a udělat z nich trilogii. Pokud jste Erland Loe vznikne Doppler. A já mám tu smůlu, že jsem nejdřív četla celého Dopplera až po něm Naivní. Super. To nevyhnutelně vychází z (nevyhnutelného) srovnávání jako beta verze Dopplera - ve své bizarnosti je stejně sice taky zábavný a ve své naivitě vlastně docela milý, ale onen efekt "co to...?!" se už jaksi nedostavil. 

Čtěte, chcete-li si trochu odfrknout. V recenzích se dočtete, že jde o často ubíjející encyklopedické záznamy, které se nedají zpracovat. Nenechte se zmást. Právě ty mě naopak bavily nejvíc. A nenechte se zmást ani dvacetistránkovým přepisem záznamů, které hlavním aktérům nabídl vyhledávač v databázi newyorkské knihovny, když do něj zadávali norské nadávky! Plynulé vyprávění vedené stylem podobným deníkové formě zápisu se veze na vlně nenásilného humoru, jež právě ony encyklopedické poznatky neskutečně obohacují. Protože i ony pak působí vlastně humorně. Tak například: věděli jste, že v člověku o váze 70 kg je dost fosforu na výrobu 2 200 zápalek? Tušili jste, že na střeše mrakodrapu plyne čas rychleji než v přízemí? Že deset procent všech lidí, kteří kdy žili na Zemi, žijí teď? Mladý vypravěč tápe. Tápe, co podniknout se svým životem, jak se seznámit s dívkou, jak naložit se svou inteligencí, jak si poradit se svou povahou dobromila s autistickými sklony. Hledá radost a zamýšlí se nad tím, jaké je to žít ve světě, kde se překrývá minulost s přítomností i budoucností. Jako by dospěl Adrian Mole! Pamatujete jeho deníky, co jsme četli v přicházející pubertě? Kniha naivní, ale ne prostoduchá. Hrdina bláhový, ale nikoli bláznivý. Příběh chytrý, ale ne přemoudřelý. Děj neskončí, ale přestane.