Matka a jej každodenné bolestí spojené s obavou o svoje detí je určite nadčasové a stále to najaktuálnejšie posolstvo v každej dobe. Toto dielko okrem hlavného protivojnového posolstva však ukrýva ešte mnoho ďalších a dnes už veľmi vzácnych odkazov. Bolo by pre mňa zbožným prianim, keby aspoň polovica dnešných manželských párov k sebe prechovávalo vzájomnú úctu a rešpekt doslova až za hrob, tak ako to krásne K. Čapek podal v tejto hre. Tiež znázornená pokorná úcta k rodičom, hlavným autoritam pre svoje detí, je dnes už pomaly tabu. Matka sa môže každodene strachovať o svoje detí a dávať si predsavzatia, že ich uchráni, ale ani táto najväčšia a najprirodzenejšia sila lásky naše detí neuchráni pred "krásnou neznámou" jedinou istotou nášho ľudského bytia. Aby bola smrť pre nás naozaj tá krásna neznáma, poučme sa, aký život viesť napríklad aj z tohto diela, kde je dosť úžasných a názorných príkladov...

K dílu Karla Čapka o třech dějstvích jsem se dostal tak trochu náhodou. Jedna dívka se mě zeptala zda jsem to četl a já musel říci ne. A pak jsem si řekl a proč si to vlastně nepřečíst? Byl jsem překvapen, že je to duchařská divadelní hra a je vlastně tak trochu morbidní. Nevěříte, Přečtěte si, není to zas tak dlouhé. DIALOG: MATKA - Vy byste mi tak pomohli! Co vy víte, co je pořádek! KORNEL - Dát věci tam, kde byly. PETR - Dát věci tam, kde mají být. MATKA - Ba ne. Dát věci tam, kde je jim dobře. CITÁT: Vám připadá hrozně čestné za něco umřít, ale na to, že někomu umřete, na to už nemyslíte.............