Tohle mi moc nesedí. Nevím, čím přesně to je, možná že chybí většina osazenstva, celé je to v cizině na poli naprosté ilegality, diletantizmu, chaosu a patosu a navíc od okamžiku, kdy opustíme základnu LM, téměř opustíme i vtip... zachraňuje to Pan Popelnice, toho bych prosím chtěla! Julie se setká se zajímavými lidmi, její boje jsou líté a jeden za druhým… Hm, vlastně už vím, co mi vadí nejvíc – je to její velká úmrtnost. Nebýt znamení Ochránce, je tuhá hned zezačátku a pak ještě několikrát, tohle prostě poškozuje její image úžasné lovkyně Julie Pittové, dědičky rodu Shacklefordů, jak jsem ji měla ráda. Daleko spíš bych čekala, že v ní mateřství povzbudí dravce, než že vyměkne a zpohodlní, ani střelbu už netrénuje… a obálka je jako obvykle peklo, ale to je u všech knih, jestli si autor takhle představuje krásku, tak potěš koště... aspoň že tam namaloval i Popelnicového jorkšíra. Celkově v sérii povážlivě sílí linky všech šampionů, Owen za Druhé, Julie za Ochránce, Franks za Boha (?), Earl s Heather za Bestie – teď nevím, jestli se víc děsím toho, že se příběh bude natahovat a natahovat, až nedejbože autor nedopíše závěr… nebo že ho naopak ukončí už v další knize.

Nějak to nebylo ono. Jako jó mám ráda silné sebevědomé ženy a číst knihy kde je hlavní postavou bojovnice je fajn, ale tohle nějak nebyla ta Julie z předchozích dílů. Taky ty nepřesnosti, sice nepatrné, ale aby někdo měřil 160 cm a pak 180 cm to je divný. Možná překlep. Nejlepší je asi pan Popelnice.