„Jestli to, cos viděl, mělo modré vlasy připomínající žížaly a tři červené oči, pak jsme to našli“. Předloha kultovního filmu Johna Carpentera „Věc“. Při čtení „Předmluvy“ k této povídce mi zase po dlouhé době zamrazilo. A to doslova, nejen proto, že se příběh odehrává v bílých hlubokých pustinách Antarktidy, poblíž magnetického pólu s nádhernou Polární září, ale hlavně proto, že se pan spisovatel John W. Campbell již v roce 1937 !!! zaobíral myšlenkou přistání/ztroskotání mimozemské civilizace na naší matičce Zemi. A tuto myšlenku ještě zvýraznil faktem, že ta civilizace není rozhodně přátelská. Malá ochutnávka: ….a co ten tvor, kterého jste tam našli? „Můžu jenom říct, že je to pěkně odporný kousek... Je zmrzlý na kost, stejně jako led, ve kterém uvázl. Může tam ležet už milion let nebo padesát milionů... Je samozřejmě dokonale zachovalý a mrtvý jako ti mamuti, co se občas najdou na Sibiři“. Faktem ale je, že „Ledové peklo“ je povídka a než se „prokopete“ (pročtete) předmluvou a úvodem jste na straně 36. Povídka samotná pak začíná na straně 37 této knihy. Ale je v ní opravdu hodně zajímavých myšlenek a teorií. Jedna mě zvlášť zaujala. Když se dostanou k hlavě té Věci, povídá jeden z průzkumníků McReady: „Doufám, že se na něj nepodívá Baldwin (malíř). Jestli se tohle vypálí do mozku umělci, jeho obrazy už nikdy nebudou jako dříve...“ V tu samou chvilku jsem si vzpomněl na H.R.Gigera. Co ten musel někdy/někde vidět, když jeho obrazy jsou plné mimozemšťanů? Citát: Jeho tvář nebyla předurčena k vyjadřování nějakého mírumilovného pocitu. Povídka má více aspektů a děje, než samotný film. Filmové zpracování je přímočaré a vlastně, svým způsobem, jednoduché, směřující jen jedním směrem a tím je zničení celé základny. Jenže v této povídce je dokonce i o hodně víc lidí na základně, je tu více informací o kosmické lodi, která patří Věci (Strašák – jak mu říkají lidé na základně) a hlavně je tu jedna velmi mrazivá věc a tím je sen McReadyho. Ten ve filmu vůbec nedostal prostor. Kdežto tady tvoří vlastně tu nejmrazivější část příběhu. Ne tu hororovou, ale tu mystickou část příběhu. „Ledové peklo nenadále mění žánry od dobrodružného vyprávění k hororu. Je to něco velice působivého a zvláštně moderního“ Citát: Vím, že se ti Věc nelíbí, ale prostě se musí správně rozmrazit.

Kniha se mi líbila. Napínavá, dobrodružná, čtivá. Kdysi dávno jsem viděla film. Obojí se mi líbilo stejně.