Knihu (i dokument) jsem prostudovala z pozice rodiče dvou kluků v rizikovém věku. Původně jsem myslela, že kniha bude pouze rozebírat film, ale příjemně mě překvapil její o trochu širší záběr... zejména rozhovory se skautským vedoucím, který zneužíval děti, nebo rozhovory se zástupci různých pomáhajících neziskových organizací, či maminkami skutečných obětí. Pochopila jsem, že to byl spíše záložní plán, protože z predátorů se skoro nikdo ke komunikaci s autorkou neodhodlal, což je možná dobře, protože po shlédnutí filmu mi opravdu dobře nebylo a tohoto obsahu knihy jsem se opravdu bála. Je pravda, že od té doby mnohem více se svými dětmi komunikuji a snažím se utvořit v domácnosti atmosféru důvěry, která je pro řešení takovýchto situací opravdu asi klíčová. Film by měl být povinný pro každého rodiče.... a knížka pro ty přemýšlivější a pečlivější.

Velmi varující,jsem ráda,že nemám děti v nebezpečném věku,ale mám strach o vnučku.Doufám,že si to děti ohlídají.Na film se asi nepodívám,stačily mi ukázky.