Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. Na Žižkově \nbiografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není \ntolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd \nči různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják, \njenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí \nuspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů \na řádů. V politické rovině však Žižka nebyl takovým radikálem \njako ve věcech víry. Velmi dobře věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran. \nMožná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal \njeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž \nho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých.