Rumunsko pokryté sněhem. Kočáry tažené koňmi. Skoro jako by jste byli v pohádce, ale tuto nádheru kalí nalezení bezkrevných obětí. Že by se vrátil kníže Dracula? Audrey s Thomasem se přijeli ucházet o místo na univerzitě, ale opět se na vlastní pěst pouští do vyšetřování záhadných úmrtí. Jejich inteligence, humor a vzájemné laškování mě bavilo :-) Těším se na další díl :-)

Romantičky, co mají rády jiskření v každou možnou i nemožnou dobu, si asi přijdou na své. Příbuzenské propletence hodné Cimrmanovy Hodiny pravdy. I nějaké to dobrodružno a tajemno bylo. Pavouci. Vlci. Krev a kosti. Pitvy. Tajné chodby. A tajemný Bran, opředený legendami. Vánice. Přízraky minulosti, pronásledující hlavní hrdinku, která je bez problémů prostřídává lechtivými představami a dialogy s hlavním hrdinou. Audrey a Thomas mi připomínají hrdiny amerických akčňáků, kteří krvácejíce trousí vtípky, mnohdy dvojsmyslné, a to v situacích, kdy by se normální člověk to...utekl. Říká se, že závěr korunuje dílo – v tomto případě jsem doteď rozpačitá, jestli předposledních pár kapitol brát jako dramatické, nebo směšné. Když jsem si nakonec přece jen zvykla na liomonádkové bublinky a viditelnou snahu zavděčit se současnému trendu feminizace ( a jiných „izací“) kultury, nebylo to nakonec zase až tak špatné čtení.