Deník farářky mne ke čtení lákal už nějakou dobu. A jsem moc ráda, že se mi nakonec dostal do rukou, protože číst tuto knihu bylo jako neskutečně milé pohlazení, které nakonec v řadě míst přineslo i řadu podnětů k zamyšlení. A vůbec nezáleží na tom, zda člověk v Boha věří či nikoliv - a pokud ano, je jedno, jakého jste vyznání. Aspoň tak to na mne působilo, že tato kniha je otevřena všem, kdo jsou ochotni o duchovnu otevřeně přemýšlet. Vnímat, co ten druhý říká, a třeba si z toho i něco vzít. Paní autorka zde postupně v cyklu jednoho roku přibližuje ve střípkách svoji práci farářky Církve československé husitské. Prodchnuto je to různými tématy, nad nimiž se zamýšlí, s nimiž pracuje... s jakými lidmi se setkává a co jí to přináší do života... na jaké překážky občas naráží. A přitom nezapomíná sama na sebe jako na normálního člověka, co má rád dobré jídlo, víno a nebojí se života. Normálního, lidského. Kniha, obohacená o fotografie a hravé ilustrace, je protkána příjemnou atmosférou, laskavými slovy a já si z toho dokázala vyzobat pár věcí, nad kterými ještě budu dlouho přemýšlet. A to mne na téhle knize bavilo asi nejvíc. Pravda, ne vždy jsem se s některými texty potkala a dokázala si v nich něco najít, ale to je asi normální. Každopádně čtení této knihy pro mne bylo přínosem. 4 hvězdy se mi rozhodně zdají na místě.

Velice zajímavá žena a farářka.Diky Martině jsem poznala, že i farářka žije běžný život,trápení i špatná nálada.A,že má ráda rum,doutníky, módu a líčení.Poutavě píše o víře, pokoře a sebepoznání.Kniha je určena jak pro věřící tak nevěŕící.