Auris má spletitou a bohatou zápletku typickou pro thrillery Sebastiana Fitzeka. Zároveň je fajn, že jeho kolega Vincent Kliesch má podobný styl psaní jako Sebastian. Ten mě navíc opět pobavil svým proslovem - když nemůže mít jako autor doslov, napsal aspoň vtipnou předmluvu. Kniha mě téměř celou dobu maximálně bavila, navíc informace o forenzní fonetice byly zajímavé. Děj je svižný, napínavý, přitom se v něm nedá ztratit, tedy do chvíle než přijde rozuzlení. Tady dojde k několika zvratům a ty mi pokazily celkový dojem. Asi z důvodu, aby čtenáři na konci údivem spadla brada, to autor docela dost zamotal, nabídl několik rozuzlení a působí to překombinovaně a něco z toho až nesmyslně. Navíc si můžete tak trochu vybrat, jak to vlastně bylo... Řekla bych, že tohle vůbec není závěr, autor si to jen rozehrál do dalšího dílu a na skutečné rozuzlení si budeme muset počkat, jistě se dozvíme spoustu dalších věcí. Navíc případ July a jejího bratra na konci začíná... Četlo se to výborně, ale závěr mě spíše zklamal. Kdyby další díl vycházel hned nebo aspoň v nějakém rozumném časovém rozmezí, nevadilo by mi to, ale u těchto knih je to v nejlepším případě po roce, většinou tak po dvou a více. Do té doby už nebudu vědět téměř nic, podrobnosti thrillerů v hlavě neukládám. V sériích je lepší, když mají jednotlivé díly jasné rozuzlení a uzavřený příběh. Vědět, že tohle není ten případ, ani bych číst nezačala... :-( Z toho důvodu se nepoženu ani do druhého dílu, ten taky není poslední... 70%

Kniha se mi líbila, příběh napínavý a čtivý. Otevřený konec přímo vybízí k dalšímu dílu, takže sem s ním..