Mám několik výhrad, které bohužel způsobily, že nemůžu dát plný počet hvězd. Tak moc jsem se na další návštěvu Metaprostoru těšila, ovšem tentokrát to nevyšlo k plné spokojenosti. Copak Arri, typický sympatický bonviván, který se nebere vážně, k životu i osudu přistupuje s lehkostí a vtipem, ten mě za srdce vzal. Keren je jako obvykle mrcha bez jediné sympatické vlastnosti, takže dost dobře nechápu Arriho snahu ji pojmout za ženu. Ale to je únosný kolorit, na který už jsem zvyklá. Bohužel na tak komplexní svět a rozsáhlou zápletku byl způsob podání příliš zkratkovitý a úsečný. Ztrácela jsem se. Množství postav charakterizovaných víceméně heslovitě mi splývalo. Ústřední padouška Moreta mi připadala plochá a neuvěřitelná, jejím vylomeninám scházela smysluplná motivace. A v jedné řadě s tím běží pádící děj, přičemž hned zpočátku jsem utonula při inscenovaném zničení jak Arrakiela, tak následně celé jeho rodiny. Proč? Bohužel i jak? Protože celá propletená intrika byla podána ve zrychleném převíjení a souvislosti ztrácím. Arriho dobrodružství na Ok-Sawonu už mi nedávala smysl vůbec, nad jeho eskapádami a jejich významem jsem už nevrtěla ani hlavou. Ono se to časem určitě poskládá, o tom nepochybuju, ale v tomto díle projevila autorka minimální soucit s méně důvtipným čtenářem. Na to pochopitelně navazuje taková bizarnost, jako že tento díl, který sám o sobě nemá vůbec parametry rovnoprávného příběhu, vyšel jako samostatná e-kniha. V důsledku by mě ani ve snu nenapadlo, že dalším hrdinou bude plochý a strojený týpek Lissarius. Tohle chtělo rozhodně víc rozvést, materiálu bylo přehršel.

Originální česká fantasy, velmi čtivá, zajímavá a bohatá na děj a akci. Byla jsem upřímně spokojená a příběh mě neskutečně bavil.