V prvním díle jsem měla problém s tím, že jsem se jednoduše nedokázala rozhodnout, zda mě kniha bavila nebo ne. Prvních několik set stran jsem měla pocit, že si čtu poměrně pěkný fantazy příběh, ale tu šílenou bombu, o které všichni na sociálních sítích mluvili, jsem jednoduše neviděla. Ten zvrat na konci prvního dílu byl ale tak šokující, že mě to okamžitě přesvědčilo k přečtení pokračování. Ten druhý mě ale bavil téměř od začátku (což byl oproti jedničce pokrok) a ke konci jsem nemohla knihu odložit. Člověk se čtením tak nějak prokousává do jejich světa, začíná chápat různé spojitosti a hledá si tam ty svoje postavy. Já konečně pochopila, proč tolik žen propadlo kouzlu Rhysanda (nejsem, sakra, vůbec jiná…). Celá kniha byla plná akce, zvratů a napětí a nebyla chvíle, kdy bych se u knihy nudila, kdy by mi přišly scény zbytečně dlouhé. Feyre a to, jak objevovala svou magickou moc a učila se s ní pracovat byla skvělá. A ten konec mě opět opravdu šokoval, vystřídaly se u mě během těch pár stránek snad všechny emoce Sérii ACOTAR snad ani nemusím doporučovat, je to nejznámější fantasy série a tu oblíbenost naprosto chápu. Další recenze: www.instagram.com/kerr.cani

What can I say.. prostě Maas. Kniha má spád, děj ubíhá rychle a ten konec? Jakoze cože? PS: Nesnáším Tamlina!