Tak za 4 večery přečteno. Opravdu takto silný svazek nejde sebou tahat v baťůžku. Pozvolnější rozjezd, znepokojující atmosféra a velmi zajímavá zápletka. Tato kniha je až deprimující. Děj místy až nereálný a překombinovaný. Pro mě trochu slabší než předešlé Mráz a Kruh.

TMA... Nedoporučuji TMU číst ve TMĚ... .... TMA, něco ji probudilo. Najednou se Christine vynořila z nicoty do ... TMY! Do naprosté TMY. Zmocnila se jí ledová závrať, měla pocit, že padá... natáhla ruku k lampičce na nočním stolku. Hledej. Zmáčkni vypínač. Nic se neděje. Vypnuli proud... TMA. Někdo zatáhl závěsy na okně a zhasl světlo v koupelně. Nemohla se ani nadechnout. Ústa, nosní dírky a oční důlky se naplnily TMOU, jako voda naplňuje utopence. Dusila se, nadechla se TEMNOTY a polkla ji... Bernard Minier mě zkrátka opět dostal... TMA byla výborná... Kdyby mně večer, při čtení vypnuli proud, tak nevím co by se dělo.... Asi bych slyšel tlouct vlastní srdce...