"Japonci nikdy nežijí jako jednotlivci. My evropští misionáři jsme si této skutečnosti nebyli vědomi. Předpokládejme, že zde budeme mít jednoho Japonce. Pokusíme se ho obrátit na víru. Ale v Japonsku nikdy nebyl žádný jednotlivec, kterého bychom mohli nazvat ‘on’. Má za sebou celou vesnici. Rodinu. A ještě více. Jsou zde také jeho zesnulí rodiče a předkové. Tato vesnice, tato rodina, tito rodiče a předkové s ním jsou úzce svázáni, jako by to byly živé bytosti. Proto se nejedná o izolovanou lidskou bytost. Je to celek, který na ramenou nese břímě celé vesnice, rodiny, rodičů a předků. Když říkám, že se vrátili k tomu, čím byli původně, myslím tím, že se vrátili k tomuto světu, k němuž jsou tak pevně připoutáni." Hluboká, silná kniha. Cesta osobní víry, diplomatická mise a především mezikulturní střet dvou naprosto odlišných kultur, západního křesťanského světa a východního budhistického feudálního Japonska. Horlivost, vášeň až posedlost františkánského mnicha, odevzdanost a věrnost japonského samuraje. Velká oběť, odhodlání a závěrečné prozření na obou stranách.

(Audio.) Pozoruhodná kniha - a pro mne osobně nečekaně veliký posluchačský zážitek. V komentářích k románu jsem zaznamenal stesky na minimum samurajských aktivit, a v tomhle musím dát dotyčnému čtenáři za pravdu, protože samurajský meč se v příběhu zablýskne jen v jediné scéně, a to když japonský desátník demonstruje přihlížejícím Evropanům ostrost meče tím, že přeřízne papír. A to je všechno. Takže ano, kdo čekáte samurajské aktivity, nečíst! Tohle není knížka o samurajích a o krvavých bitvách, ale o střetu civilizací (což je moje oblíbené téma), o střetu východního myšlení se západním, o střetu buddhismu a šintoismu s křesťanstvím, o střetu křesťanství s protestantismem (Španělsko a Portugalsko vs. Anglie a Holandsko) a o střetu dvou křesťanských přístupů k pokřesťanšťování Japonska (dramatický konflikt Řádu svatého Pavla a Řádu svatého Petra). Ale i o pochybách, o subjektivních pravdách a o hledání víry i kořenů. Vychutnával jsem si každou minutu poslechu. Takže: Šúsaku Endó 120% za román, Martin Zahálka 110% za noblesní přednes. A vřele doporučuji všem, kterým tato témata nejsou cizí.