Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě mohou mít děti, jsou jako „služebnice“ nuceny k sexuálnímu otroctví v rodinách velitelů, aby s nimi zplodily potomky místo neplodných chotí. Jednou z nich je i vypravěčka, která musí obezřetně manévrovat mezi Veliteli, jejich krutými Manželkami, hospodyněmi Martami i ostatními Služebnicemi – protože kdokoli z nich může být špionem Gileádu. Podle románu vznikl v roce 2017 úspěšný a oceňovaný televizní seriál s Elisabeth Moss, Josephem Fiennesem či Alexis Bledel v hlavních rolích. Připravuje se i jeho druhá řada, která už bude příběhem pouze inspirována. V roce 1990 byl natočen také stejnojmenný celovečerní film v režii Volkera Schlöndorffa (Plechový bubínek), v němž si zahrály např. Natasha Richardson či Faye Dunaway a scénář k němu napsal známý anglický dramatik Harold Pinter. Nahrávka obsahuje bonusovou kapitolu, napsanou autorkou POUZE pro audio verzi (v knize ji tedy nenajdete). Margaret Atwoodová (* 1939) Kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Studovala na University of Toronto a později také na Harvard University. Vyučovala na University of British Columbia (v roce 1965), Sir George Williams University in Montreal (1967–1968), University of Alberta (1969–1979), York University (1971–1972) a New York University. Za román Příběh služebnice (BB art, 2008) získala vůbec první ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší vědeckofantastický román, podle kterého byl v roce 2017 natočený úspěšný televizní seriál s herečkou Elisabeth Moss (seriály Mad Men, Top of the Lake) v hlavní roli. Česky vyšlo množství jejích próz jako Ublížení na těle (Odeon, 1989), Muzeum zkamenělin (Odeon, 2002), Přežívá nejsmutnější (Mladá Fronta, 2005), Z hlubin (NLN, 2006), Penelopiáda (Argo, 2007), Pýthie (Mladá Fronta, 2009), a povídkových sbírek Modrovousovo vejce (Volvox Globator, 2002), Hra na vraha (BB art, 2004), Dobré kosti (BB art, 2005) i dalších. Zuzana Kajnarová (* 1982) Už během studia na gymnáziu navštěvovala Herecké studio Mileny Asmanové a spolupracovala s činohrou Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě. Poté studovala na pražské DAMU – ve třetím ročníku začala hostovat v Divadle ABC a do Městských divadel pražských také později nastoupila do stálého angažmá. Do povědomí filmových diváků se dostala díky roli služebné Dorotky v úspěšné pohádce Anděl Páně (2005). Pravidelně se objevuje v televizních seriálech, např. Redakce, Místo v životě, Proč bychom se netopili, Přešlapy, Vyprávěj, Labyrint či Specialisté. Martin Myšička (* 1970) Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU a Matematicko-fyzikální fakultu v oboru subnukleární fyziky. Ještě během studií hrál např. v Národním divadle nebo ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku za roli Knížete Myškina v dramatu Idiot. Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, od roku 2017 zde působí jako umělecký šéf. Jeho režijním debutem byla inscenace hry Joea Penhalla Krajina se zbraní. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Rozkoš (2013), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015), Zločin v Polné (2016) nebo ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů (2016), V. I. P. vraždy (2016), Já, Mattoni (2016), Kosmo (2016), Bohéma (2017) a dalších.