Můj anděl strážný: Poslední přání

Moc moc moc jsem se těšila na poslední díl této série a byl opět moc krásný....opravdu se těším, až dcerka doroste a přečte si tyto knihy. Autorka opět velmi citlivě podala vážné téma, tentokráte se jednalo o příběh holčičky, nadějné tanečnice, pro kterou se kdysi tolik milovaný tanec stal ve světle nových skutečností přítěží a nebýt zásahu Arii začala by ho nenávidět. Také jsem pozitivně kvitovala autorčino nahlédnutí do současného života hrdinek předchozích dvou dílů.

Aria byla anděl a teď musela pomoct Mikayle. Mikayla chodila šestkrát týdně na tanec. Nechodila sedmkrát, protože její učitelka Annette si dělala v neděli volno. Když Mikayla poznala Ariu, chodily do stejné školy, tak to bylo dobré. Jednoho dne se Aria přihlásila na Drexton, ale Mikayla chodila do větší skupiny. Aria se zneviditelnila a šla do sálu Mikayly a pak byla přestávka. Mikayla měla kolem ramen modrý kouř. Když se venku nadechla čerstvého vzduchu, bylo jí lépe a kouř zeslábl. Ale spadla a nějak si zranila kotník. Byla v nemocnici a Aria za ní přišla. Nemohla chodit na tanec dva týdny. Po propuštění z nemocnice uviděla Mikayla Sáru a užasla. Sára byla tak dobrá jako ona, než se zranila. Paní učitelka si je obě zavolala a řekla jim, že jsou to její zlaté holky. Aria už na Mikaylu čekala před vchodem a řekla Mikayle, že uviděla CENTRUM TANCE PRO VEŘEJNOST. Společně tam šly a bylo tam plno. Mikayla tam tančila každý den a byla nadšená. Na konci týdne zazvonil telefon. Volala paní učitelka Annette z Drextonu a řekla mamince, že Mikayla nebyla týden na hodině ve škole. Mikayla řekla mámě, že místo toho chodila do Centra tance a že je to zdarma a že by radši chodila tam. A rodiče souhlasili a tak tam chodila každý den. Aria Mikayle po cestě do Centra tance řekla: "Vidíš tenhle náramek? Každé pírko znamená, komu jsem pomohla." A když Mikayla chodila do Centra tance, modrý kouř mizel a mizel, až zmizel úplně. A pak Aria další pírko a šla pomáhat zase jinam.