Dámy a pánové

„Lidmi jsme proto, že máme představivost, ne proto, že jsme inteligentní …“ (Terry Pratchett) Navždy budu Terryho Pratchetta obdivovat pro jeho naprosto přirozenou schopnost spojovat všemožné představy do rozmanitých situací pomocí logických postupů a přetavit je do geniálních dvojsmyslů a dvojznačností :-). Dámy a pánové! V dalším z příběhů Zeměplochy se dozvíte, co se stane, když … "minulost přeskočí přímo do budoucnosti a vás unáší s sebou".  Vše začíná „jedné modročerné noci, ve které zavládl onen nekonečně hluboký druh temnoty, který se nedá jednoduše vysvětlit pouhou nepřítomností měsíce a hvězd, protože za nocí, jako je tahle, si obyčejní lidé vlezou co nejdříve do postele a stáhnou pokrývky přes hlavu, protože cítí, že nastanou chvíle, které patří někomu jinému“. Ale nebojte se! I po takové noci přijde ráno, kdy bude zase všechno normální … tedy, … skoro normální, nebo snad normální, alespoň tolik, nakolik to může v Lancre normální být. V kovárně Jasoně Ogga stále žije mravenec, kterého jednou ze žertu mladý Jasoň okoval, to tenkrát proseděl v kovárně celou noc se zvětšovacím sklem a kovadlinkou, kterou si udělal z hlavičky špendlíku, a tak stále můžete občas zaslechnout, jak při chůzi ťuká nožičkama do kamenné podlaze … a král Verence II. stále vlastní nekonečnou víru v užitečnost vědomostí získaných z knih, a dokonce si vytvořil neobvyklý názor, že být dobrým králem znamená udělat z království místo, kde by se všem žilo lépe než kdykoliv předtím :-). Jenže pak, jak správně očekáváte, se to všechno zvrtne … čarodějky se vrátily z cest, aby se zas pěkně mohly začíst starat lidem o jejich záležitosti, totiž, radši se ani neodvažujte představit si, co všechno by mohli lidé natropit, kdyby se o ně starali sami :-). Takže, čarodějky se vrátily z cest, a jak je jejich dobrý zvykem, za neustálého dohadování jedné s druhou, druhé s třetí a třetí s první, se to stalo … "žádný vítr, jen náhlý těžký klid, při němž vám začne znít v uších" … vysvětlováním se čarodějky určitě unavovat nebudou, jsou jisté věci, které prostě víte… „Ehmm“, odkašlala si Magráta, „všechny víme, co to znamená, že“… a kruhy v obilí nikdy nevěstí nic dobrého. A navíc, Magráta se má brzy vdávat, v den letního slunovratu, po němž následuje svatojánská noc … „Chyba, velká chyba, vybrali jste si moc špatně,” zavrtěla smutně hlavou Stařenka Oggová. Jestli si Magráta vybrala opravdu špatně, to už budete muset zjistit sami, ale, jedním si můžete být jistí, … i když by dobromyslnou stařenku Oggovou, vždy usměvavou a s nekonečně dobrou náladou, španělská inkvizice nejspíš vyloučila ze svých řad pro přílišnou tvrdost, i když se Bábi Zlopočasná mračí a s jejím přísným, zlomyslným až pohrdlivým výrazem si není radno zahrávat, protože by se vám mohlo stát, že vám naroste nos délky a tvaru salátové okurky, a i když se Magráta na vás dívá s výrazem nekonečné dobroty a přitom řádně zmateně, … když půjde do tuhého, pak tyhle tři dámy začnou … SPOLUPRACOVAT, a to se teprve začnou dít věci :-). A ještě jednu nevyžádanou radu vám dám … dejte si, prosím, cestou pozor … na jednoho zvláštního „sběratele“ :-) … VILÉME SKŘUSKO. „Ano?” BUDETE TAK LASKAV? PROSÍM TUDY. „Vy jste lovec?” JÁ O SOBĚ RADĚJI UVAŽUJI JAKO O SBĚRATELI POSTRADATELNÝCH MALIČKOSTÍ, BEZ KTERÝCH TO NEJDE, Smrť se usmál. Skřuskova posmrtná obočí se stáhla u kořene nebohého nosu. „Cože? Něco jako sherry, hořčice, koření… takové věci?” Smrť si povzdechl. Bylo zbytečné plýtvat na lidi metaforami. Někdy měl pocit, že ho nikdo nebere vážně. MYSLEL JSEM TÍM, ŽE SBÍRÁM LIDSKÉ ŽIVOTY, NEBO PŘESNĚJI ŘEČENO JE LIDEM BERU.

Po návrate domov, čarodejky čelia ďaľšej výzve, ktorú predstavujú záškodný elfovia. Príbehy čarodejok mi nejak nesedia, ale napriek tomu som sa smial Pretchettovmu humoru. Preferujem predovšetkým príbehy Nočnej hliadky.