Elizabeth byla, dá se říct, dost problémový puberťák a rodiče se rozhodli, že ji nechají převychovat. Ač byla premiantka třídy a skvělá sportovkyně, tak se bohužel také ráda účastnila večírků, kde tekl alkohol proudem a často utíkala z domova. Rodičům tedy došla trpělivost a jednu noc byla Elizabeth unesena a odvlečena daleko od domova, do lesů, kde bylo pro tyto nezvladatelné děti zařízení na převýchovu. Několik měsíců žila Elizabeth v lese, kde byl tvrdý režim. Nejen fyzický, ale i psychický. Vedoucí se snažili děti psychicky zlomit, protože údajně tímto způsobem, kdy si sáhnou na naprosté dno, dojde k nápravě.  Po několika měsících, kdy Elizabeth prošla náročným pobytem v lese byla převezena do nápravného zařízení, spíš sekty, kde už žila v mobilním domku s několika dalšími dívkami. I zde docházelo k psychickému nátlaku. Elizabeth věděla, že kdyby se nepodřídila tamnímu režimu, byla by odvezena zpátky do lesa, což pro ni byla nepředstavitelná hrůza. A proto, ač toužila utéct, věděla, že musí převýchovu dokončit. Ale za jakou cenu? A je vůbec možné člověka zlomit a vytvořit zcela nového, poslušného? Vymývání mozků zde bylo na denním pořadku. Jak moc mě Elizabethin příběh zaujal? Bohužel, moc ne. Ano, prožila si opravdu obrovské psychické i fyzické vypětí, ale autorčin styl mě moc nezaujal. Nedokázala jsem se zcela vcítit do jejích pocitů. Jako kdyby kolem sebe vystavěla obranou hradbu za kterou nikoho nepustí, což naprosto chápu. Měla jsem asi vysoká očekávání, která ale nebyla naplněna. Samotný konec byl však velice zajímavý.

Zajímavé téma, to je prostě Amerika, nezvládám dítě, dám ho na převýchovu do lesa, pak do školy, která je sekta. Za 3 roky se mi dítě konečně vrátí domů. Nechápu americkou mentalitu. Konec knížky mě už moc nebavil, dopodrobna rozebírány rituály, metody ve škole atd.