I když se Evangelia snaží být za každou cenu šíleně pompézní a megalomanská, myslím v Pekle, pořád tomu něco chybí. Zaprvé, v Harrym pořád vidím Holeho, zadruhé, v Pekle pořád vidím Kopřivu a jeho po čertech zábavný Asfalt. Jasně, je to pompézní a megalomanské, ale je to taky dost otravné a nesmyslné. Takto si fakt peklo nepředstavuju. Ty stroje bez jakéhokoliv rozpitvání co se funkčnosti a smyslu týče, nevím, ale pořád jsem tak nějak viděl Morrowind a ta Dwemerská kolečka. Ve finále na mě vystartoval Matrix a jeho slepá vševědoucnost. Vlastně i ta Vědma tam celou doby byla. Každopádně jsou Šarlatová Evangelia zábavnou fantasy s lehce škobrtajícím dějem a uspokojujícím zakončením. Ohodnotil bych tu eskapádu na cca 70%, protože co v první polovině nezačalo vůbec špatně, že Constantine, se ve finále překlopilo do Asfaltu, který jsem už četl. A Pinheadova příběhová linka a její zakončení mě taky lehce zklamala. Vlastně si ani nepamatuji jak dopadl. A to jsem dočetl včera.