Moje první kniha, kdy jsem přispěla malou částkou na vydání a jsem ráda, že to byla zrovna pivoňka Pivoňky miluju, byla z nich i moje svatební kytice takže si mě kniha koupila už obálkou, která je nádherná a k mému štěstí se mi moc libil i obsah nejen krásné pivoňky i uvnitř na stránkách, ale i příběh! Agátka nám vypráví svůj příběh, který je psaný ve 3 osobě. Začíná hezky od malička, od první pusy a seznámí nás se vsechmi svými láskami. Je to velmi vtipné, oddechové a zároveň čtivé. Do doby než přišel Ricardo, jsem si příběh užívala a zároveň vzpominala na vlastní dětství ICQ mi chybí! S příchodem Ricarda jsem si začala pomalu rvát vlasy takovy NARCIS!!! Bohužel takových je víc a i zde si nejeden z nas určitě vzpomene na svoji naivitu u prvni lásky Rozhodně bych si ráda přečetla pokračování, zajímalo by mě jak to bylo s Agatkou dál snad si pro nás autorka ještě něco přichystá

Tak tohle bylo úžasné! Autorka píše nesmírně vtipně a čtivě, takže jsem měla za odpoledne přečteno. :( Zároveň ale poznala, kdy je třeba dát humor stranou, a nechat těžší témata vyznít. Zhruba do tří čtvrtin je děj hlavně humorný, pak ale zvážní. To konkrétně ve chvíli, kdy se Agáta dostane do spárů Ricarda, švába argentinského! Nebojte se však, že by se z Narcise a pivoňky stala nějaká depka. Autorka si stále drží odlehčený tón vyprávění a díky tomu i stravitelnou formou upozorňuje, jak rozeznat Ricardovy narcistické druhy. Protože na mě celá knížka působí jako ze života, představuji si, že by tak pokračovala i nadále, i po konci knihy. Agáta by svolala kamarádky do hospody, kopla do sebe dva panáky, a vypovídala se jim. Přerušena by byla samozřejmě jen konverzací s hospodským, který by přinesl další rundu, a občasným "to si robíš prdel!" své kamarádky Mariany. :D Hrozně mě také pobavilo, že Ricardo používal stejné hlášky, jako klasický hlavní protagonista romantické/erotické/romantasy knihy. Tihle "muži psaní ženou", nastavují mladým čtenářkám poměrně nerealistická očekávání do života, a snad si nyní ty, které to potřebují, díky Ricardovu příkladu uvědomí, jak jsou tihle panáčci v realitě trapní a nepoužitelní. :D Nechápejte mě zle, já si ráda tyhle sladké větičky přečtu, ale je třeba je odlišit od reality. Jen zde vyvstává problém, že když se chci do monologu nějakého toho dokonalého fešáka začíst, vybaví se mi Ríša a jeho móresy. :D A po tom vážně netoužím. :D