Mám trochu rozporuplnější dojmy. Nehodnotím tímto práci Bellingcatu, která pomohla objasnit mnoho věcí, ale samotnou knížku. Působí to na mě, že na začátku přišel nějaký týpek za autorem a řekl mu, tvl, Eliote, už děláš tuhle práci asi 10 let, podívej se na výsledky, mohl bys o tom napsat knížku. A Eliot by řekl, jo, máš pravdu, napíšu o tom knížku. A napsal knížku, aniž by promyslel, o čem a jak to chce psát. Knížka je obsahově nevyrovnaná a za mě celkem chaotická. Je to směs následujícího: - popis vývoje organizace Bellingcat (hodně rámcového vývoje), - vykreslení investigativní činnosti u známých případů, kde Bellingcat přispěl k odhalení zločinů (ty jsou ve větším rozsahu v podstatě jen dva, a to sestřelení letadla MH17 a otrava Skripalových), - uvedení řady dalších případů, kde působil Bellingcat (často jen tak by the way bez podrobností), - způsoby provádění investigativní činnosti, - úvahy autora nad smyslem jeho práce, nad budoucností, jak ovlivní investigativní činnost AI, jak bojovat proti dezinformacím apod. Je to široký záběr. Kdyby to mělo nějaké logické uspořádání, bylo by to ok, ale autor tady skáče kolikrát z jednoho na druhé. Knížka má 5 kapitol (alespoň v originále), kdyby ale neměla žádné členění na kapitoly, vyšlo by to skoro nastejno. Občas to vypadá jako nekorigovaný tok myšlenek autora, kdy jako by psal a psal, dokud ho něco napadalo, pak přestal, ráno se probudil a řekl si, že začne psát novou kapitolu. Byť rozumím tomu, že je to seriózní téma, myslím, že by pomohlo, kdyby to na vhodných místech autor humorem trochu odlehčil. Chybí tomu možná i lepší vykreslení postav, což by knížku podle mě víc zpřístupnilo a udělalo inspirativnější, občas se tam někdo míhá, ale já jsem si teda nezapamatoval asi nikoho (kromě autora). Jinak je tam ale dost zajímavostí, člověka to dokáže i vtáhnout, kdy mu ukazuje, že každý ze svého počítače může přispět (svým dílem) k odhalování mediálních případů. Jen se to dalo uchopit trochu jiným způsobem.

Hrozně moc mě baví číst si popularizečně-naučné knihy o různých odvětvích. A v případě této knihy, místy dost toporně přeložené, je to ještě zabavnější, protože...kdybych na to měla odvahu, byla bych investigativní novinář. Nebo autor detektivek. A Bellingcat je, zdá se, obojí.