Vlastimil Vondruška nechává čtenáře nahlédnout do časů vlády Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého. Drsná realita středověku na vás ovšem nečeká, spíše naopak. Autor se sice snaží držet historických reálií, ale atmosférou má blíž ke Třem oříškům pro Popelku, než ke střízlivé skutečnosti. Na druhou stranu, děsit čtenáře není autorovým úmyslem, ten spočívá v něčem úplně jiném - pobavit komorní...
Vlastimil Vondruška nechává čtenáře nahlédnout do časů vlády Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého. Drsná realita středověku na vás ovšem nečeká, spíše...
Vlastimil Vondruška nechává čtenáře nahlédnout do časů vlády Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého. Drsná realita středověku na vás ovšem nečeká, spíše naopak. Autor se sice snaží držet historických reálií, ale atmosférou má blíž ke Třem oříškům pro Popelku, než ke střízlivé skutečnosti. Na druhou stranu, děsit čtenáře není autorovým úmyslem, ten spočívá v něčem úplně jiném - pobavit komorní detektivkou.
Ač zápletka není nijak extra a drží se obvyklých standardů, je zalidněna množstvím sympatických postav. Ty však mají naneštěstí dosti teatrální charaktery, což z toho všeho dělá tak trochu pohádku. A podobné je to i s hrdiny, v tomto případě hned třemi. Tady je třeba si přiznat, že Oldřich z Chlumu by bez svých pomocníků – panoše Oty a velitele Diviše – nejenže nic nevypátral, ale ani by k tomu nedostal příležitost. Celek tak v mnohém připomíná příběhy Roberta van Gulika, ačkoli Soudce Ti je v mých očích daleko větší šéf. Který se navíc obejde bez deseti vykřičníků na stránku.
Číst více
Číst více